Jdi na obsah Jdi na menu
 


                           USA v 19. století

     V roce 4. července1776 byla vyhlášena nezávislost USA.

Amerika pustila do obchodního a územní expanze. Za francouzské revoluce a za napoleonských válek roku 1803 Spojené státy odkoupily od Napoleona stát Louisiana /zdvojnásobeo území USA/,   pokračovaly problémy s domorodými Indiány často končily masakry Indiánů.

Roku 1819 získaly USA od Španělů poloostrov Floridu.

V roce 1845 USA obsadily Texas.

V letech 1846 až 1848 vedly válku s Mexikem a získaly : Kalifornii, Arizonu, Nové Mexiko a Oregon.

Stupňují se rozpory mezi otrokářskými a neotrokářskými státy, které vyvrcholily občanskou válkou. Ta byla největší válkou v historii USA.

 

Příčinou občanské války byl dlouhodobě odlišně probíhající vývoj Severu a Jihu.

Jih 

V 19. století si už žádný Jižan - bohatý plantážník -  nedokázal představit život bez otroků. Největšími vlastníky byli plantážníci pěstující převážně bavlnu. Ti byli privilegovanou vrstvou jižanského obyvatelstva. Jejich plantáže produkovaly většinu zemědělských výrobků celých USA.

 

"O starém Jihu existuje spousta mýtů. Jeden mluví o pyšných, vzdělaných mužích, kteří brali otroctví jako nutnost, bez které by jejich plantáže nepřežily. Druhý mluví o despotech, kteří bičují své otroky, chovají se nelidsky a ve své krutosti si libují. Ani jeden z nich není ten pravý. Pravdu musíme hledat někde mezi nimi."

Sever

Na severu USA se rozvíjel průmysl a odmítá otroctví. Další rozpory byly také kvůli clům vůči Britům. Jih chtěl cla co nejmenší. Naproti tomu průmyslníci, obchodníci a bankéři ze Severu usilovali o pevnou měnu a celní ochranu. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/95/American_Civil_War_Montage_2.jpg

 

Povstání Johna Browna

 

V říjnu 1859 došlo k povstání Johna Browna, při kterém bylo obsazeno skladiště zbraní ve Virginii. Toto povstání bylo potlačeno oddíly Virginie a Marylandu a John Brown byl popraven.

             Zvolení Abrahama Lincolna prezidentem

 

V roce 1860 v prezidentských volbách zvítězil Abraham Lincoln, kandidát Republikánské strany, která byla proti

otrokářství.

Soubor:Abraham Lincoln head on shoulders photo portrait.jpg

Jižní Karolína se 20. prosince rozhodla vystoupit z Unie. Následovaly ji Mississippi, Florida, Alabama, Georgia, Louisiana a Texas. Vznikly tak Konfederované státy americké s vlastní ústavou,  prezidentem byl zvolen Jefferson Davis. Hlavním městem Konfederace se stalo město Montgomery ve státě Alabama a později Richmond ve Virginii.

Oficiálním začátkem války je 15. duben 1861, kdy Lincoln povolal 75 000 dobrovolníků (přihlásilo se 500 000). 19. dubna 1861 vyhlásil blokádu jižanských přístavů. Ke Konfederaci se následně přidaly další čtyři státy: Virginie, Arkansas, Tennessee a Severní Karolína.

V Unii však nadále zůstávaly otrokářské státy Maryland, Kentucky, Delaware a Missouri. Na začátku války to vypadalo, že výhodu má Jih. Přestože Sever byl průmyslově rozvinutější a měl k dispozici větší kapitál, suroviny a zbraně, nedostávalo se mu zkušených vojevůdců, protože většina důstojníků pocházela z Jihu a odešla do konfederačních sil. Navíc Sever musel útočit. Jihu stačilo bránit se.

Zrušení otroctví v Unii

 

6. dubna 1862 dosáhla vojska Unie vítězství pod vedením generála Ulyssese S. Granta v bitvě u Shilohu, bylo to ovšem draze zaplacené vítězství (počet padlých na obou stranách byl 25 000). 22. září 1862 předběžné vyhlášení podle kterého byli od 1. ledna 1863 všichni otroci na územích Unie svobodní .

Definitivní osvobození otroků znamenal až 13. Dodatek Ústavy z r. 1865).

1865 se sešel Lee s Grantem v Appomatoxu, kde Lee kapituloval. V průběhu několika týdnů se vzdaly všechny zbývající jižanské jednotky.

Atentát na A. Lincolna

14. dubna 1865 byl na Lincolna během jeho návštěvy Fordova divadla spáchán atentát, na jehož následky zemřel (byl střelen, když seděl v prezidentské lóži). Vrahem byl mladý herec, který byl členem skupiny spiklenců, sympatizujících s Jihem.

Novým prezidentem Andrew Johnson. Tento nástupce Lincolna ve funkci prezidenta svěřil znovuobnovení Jihu radikálům toužícím po pomstě Jihu za válečné útrapy.

Tzv. Rekonstrukce jihu probíhala v letech 1865–1877. Na jihu byla vytvořena vojenská správa a bylo ihned vynucováno dodržování 13. a 14. dodatku Ústavy a z větší části negramotní bývalí otroci byli dosazováni do úřadů. Tehdy také vznikla rasistická organizace Ku-Klux-Klan. Pro rostoucí vlnu odporu tak byla vojenská okupace Jihu nakonec ukončena a správa svěřena místním vládám. Občanská válka byla po genocidě Indiánů evropskými přistěhovalci druhým nejkrvavějším konfliktem na území Severní Ameriky. A přestože byli černí otroci podle zákona svobodní, neznamenalo to, že jsou z nich plnoprávní občané. Tento problém nebyl nikdy plně vyřešen a dodnes ovlivňuje nejen politickou, ale i sociální situaci USA.